- Úhel
- značka α, β, γ, ... – lze definovat jako míru odlišnosti směrů dvou daných orientovaných přímek tvořící ramena úhlu. Hlavní jednotkou (rovinného) úhlu, která je prvou doplňkovou jednotkou v SI, je 1 radián.
 |
| Jednotka |
Značka |
Převodní koeficient |
|
|
 Soustava SI |
radián
stupeň (úhlový)
minuta (úhlová)
vteřina (úhlová)
grad, gon
centigrad
miligrad
setina centigradu
|
1 rad
1°
1'
1"
1g
1cg
1mg
1cc
|
1
1° = π/180 rad
1° = 60'
1' = 60"
1g = π/200 rad
1g = 100cg
1g = 1 000mg
1g = 10 000cc
|
|
Části plného úhlu |
pravý úhel
přímý úhel
plný úhel
|
L
|
1L = π/2 rad = 90° = 100g
2L = π rad = 180° = 200g
4L = 2π rad = 360° = 400g
|
|
Starší a cizí jednotky |
desítka
nautická čárka
posuv
dělostřelecká čárka
šestnáctina
|
dez
mi
S
|
1/9 L = 10° = 0,174 532 9 rad
1/8 L = 11,25° = 0,196 349 5 rad
1/6 L = 15° = 0,261 799 rad
1/1600 L = 0,981 748·10-3 rad
1/16 stupně = 1,090 831·10-3 rad
|
|
|
- Radián
  - rovinný úhel sevřený dvěma poloměry, které vytínají na obvodě kruhu oblouk stejné délky, jako je poloměr. Radián je doplňková jednotka SI.
- Dělostřelecká čárka (též přístrojová nebo dělostřelecká tisícina)
- speciální dělostřelecká úhlová míra o velikosti 1/1600 pravého úhlu.
- Desítka
- námořní úhlová míra o velikosti 1/9 pravého úhlu.
- Grad, gon
- úhlová jednotka vznikající rozdělením kruhu na 400 dílů (tzv. centesimální dělení). Ta se dále dělí na centigrady, miligrady a setiny centigradu (původně nazývané centicentigrady). Rozšířena v praxi inženýrské a tech. geodézie.
Jednotka grad se dříve nazývala také setinový stupeň (značila se 1c). Značení dílčích jednotek bývalo také pro centigrad = 1` a pro setinu centigradu = 1``. Přitom se říkalo centigradu také setinová minuta a setině centigradu setinová vteřina.
V cizí literatuře se grad nazýval také nový stupeň. Podle toho se hovořilo také o nové minutě a nové vteřině.
- Nautická čárka (čára) (též námořní rumb)
- námořní úhlová míra o velikosti 1/8 pravého úhlu.
- Plný úhel
- Jistým nedostatkem mimosoustavových úhlových jednotek je, že neexistuje samostatná jednotka pro plný rovinný úhel. To by pomohlo při vzájemném převodu úhlové rychlosti a frekvence otáčení (otáček). Byly navrhovány různé názvy takové jednotky, protože však slovně vyjadřovaly 1 otočení (např. franc. tour (tr), angl. rotation (r, ror) aj.) nebyly mezinárodně přijaty. Viz též úhel.
- Posuv
- námořní úhlová míra o velikosti 1/6 pravého úhlu.
- Stupeň
- úhlová jednotka vznikající rozdělením kruhu na 360 dílů. Menší jenotky jsou úhlové minuty a úhlové vteřiny.
1 stupeň = 60 minut
1 minuta = 60 vteřin
- Šestnáctina
- speciální dělostřelecká úhlová míra o velikosti 1/16 úhlového stupně.
- Úhel
- rovinný nebo prostorový geometrický útvar. Rovinný úhel je množina všech polopřímek se společným počátkem V, které protínají oblouk AB kružnice se středem v bodě V a poloměrem 1. Bod V se nazývá vrchol úhlu, VA a VB ramena úhlu, úhel se značí <) AVB. Velikost rovinného úhlu se odvozuje z délky oblouku AB a vyjadřuje se v radiánech (oblouková míra) nebo ve stupních, minutách a vteřinách (stupňová míra). Úhel se nazývá konvexní, jestliže s každými dvěma body X, Y obsahuje i všechny body úsečky XY. Ostatní úhly se nazývají nekonvexní. Úhel, jehož ramena jsou opačné polopřímky, se nazývá přímý; jeho velikost je 180°. Úhel, jehož ramena jsou totožné polopřímky, je buď nulový (0°, neobsahuje žádné další body kromě bodů polopřímky), nebo plný (360°, obsahuje všechny body roviny). Dva úhly <) AVB a <) BVC, jejichž jedna ramena splývají a druhá jsou opačné polopřímky, se nazývají vedlejší. Úhel shodný se svým vedlejším úhlem se nazývá pravý (90°). Ze dvou úhlů, které nejsou shodné, se označuje za větší ten, který při přenesení obou úhlů k libovolné polopřímce do zvolené poloroviny bude obsahovat úhel druhý. Úhel větší než nulový a menší než pravý se nazývá ostrý, úhel větší než pravý a menší než přímý se nazývá tupý. Ostré a tupé úhly se nazývají společným názvem kosé; kosé úhly a pravý úhel se nazývají společným názvem duté. Dutý úhel AVB je průnikem polorovin s různými hraničními přímkami AV a BV.
|
|