PŘEHLED JEDNOTEK ČASU

Čas značka t – základní fyzikální veličina vyjadřující posloupnost jednotlivých stavů a dějů reality. V klasické fyzice je čas chápán jako samostatná veličina, v teoriích relativity a v kvantové fyzice jako veličina závislá na hmotnosti a energii. Čas je veličina protenzivní, tj. taková, jež se trvale a spojitě mění a kterou nemůžeme zpětně reprodukovat. Pro časové intervaly nebo diference se také používá termín doba (např. doba trvání určitého děje). Sekunda je doba rovnající se 9 192 631 770 periodám záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133. Tato definice byla přijata na 13. generální konferenci vah a měr v roce 1967. Sekunda je základní jednotkou soustavy SI. Podle mezinárodních usnesení jsou přípustné tyto vedlejší jednotky:     1 minuta (min)     1 hodina (h) 1 den 1 týden = 60 s = 60 min = 24 h = 7 dní Jsou to jednotky velmi staré, jejich vzájemný vztah je šedesátkový, resp. dvanáctkový (2x12). Oba sustémy pocházejí ze starého Sumeru a Babylónie. Názvy minuty a sekundy vznikly ze starých latinských názvů dílů hodiny: pars minuta prima (první malá část – dnes zbyla jen minuta) pars minuta sekunda (druhá malá část – dnes jen sekunda) Hvězdný den Doba mezi dvěma po sobě následujícími horními kulminacemi jarního bodu. Hvězdný den je o 3 min 56,555 42 sekundy kratší než střední sluneční den. Siderický den Doba mezi dvěma po sobě jdoucími horními kulminacemi téže hvězdy. Trvá 23 hodin 56 minut 4,0989 sekund. Siderický den je asi o 0,0084 sekundy delší než hvězdný den. Důvodem je precese jarního bodu, to je posouvání mezi hvězdami ve směru otáčení oblohy. Střední sluneční den Doba mezi dvěma po sobě následujícími dolními kulminacemi středního Slunce. Trvá 24 hodin středního slunečního času. Anomalistický měsíc Doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Měsíce perigeem. Vzhledem k posouvání perigea měsíční dráhy ve směru měsíčního pohybu opíše Měsíc za dobu anomalistického měsíce úhel o něco větší než 360°. Proto je anomalistický měsíc delší než siderický měsíc. Trvá 27,5546 dne (27d 13h 18m 33,7s). Siderický měsíc Doba, za níž se Měsíc vrátí k téže hvězdě, to je 27 dnů 7 hodin 43 minut 11,54 sekund (27,32166 dne). Tropický měsíc Doba, kterou potřebuje Měsíc, aby se vrátil k jarnímu bodu. Trvá 27 dnů 7 hodin 43 minuty 4,7 sekundy. V důsledku posouvání jarního bodu vstříc Měsíci (precese) je tropický měsíc o 7 sekund kratší než siderický měsíc. Anomalistický rok Doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Země perihelem. Protože se perihel pozvolna posouvá ve směru oběžného pohybu planet, opíše Země mezi dvěma průchody perihelem úuhel o něco větší než 360°. Proto je anomalistický rok delší než hvězdný rok. Trvá 365,2596 středních slunečních dnů (365d 6h 13m 53,2s středního slunečního času). Juliánský rok Rok o délce 365,25 dnů. Byl zaveden Juliánskou reformou. Juliánský rok se liší od tropického roku o 0,0078 dne (11 minut 14 sekund). Tuto digerenci do značné míry odstranila gregoriánská reforma. Gregoriánský rok Průměrný rok v gregoriánském kalendáři. Trvá 365,2425 dne a těsně se přimyká k tropickému roku (365,2422 dne), který odpovídá střídání ročních dob. Siderický (hvězdný) rok Doba, za kterou se Slunce vrátí k téže hvězdě. Délka hvězdného roku je 365,25636 středního slunečního dne, vlivem precese je o 20 minut delší než tropický rok. Tropický rok Doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Slunce středním jarním bodem. Trvá 265 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sekundy středního slunečního času, je základem kalendářního roku. Během tropického roku se vystřídají všechna čtyři roční období. Gregoriánská reforma kalendáře Reforma opravující nepřesnosti kalendáře juliánského (v 16. století předstihl kalendář o 10 dní přírodní rytmus daný oběhem Země kolem Slunce). Vyhlášena 24.2.1852 bulou papeže Řehoře XIII,; z nového kalendáře přebývající dny vypuštěny, a aby rozdíl opět nenarůstal, snížen počet přestupných roků ustanovením, že letopočty končící dvěma nulami budou přestupné pouze tehdy, budou-li dělitelné číslem 400. Gregoriánská reforma kalendáře nabyla platnost 1582, po 4. říjnu se mělo psát 15. října. V českých zemích byla přijata 1584 (v Čechách a ve Slezsku v lednu, na Moravě v říjnu). Juliánská reforma kalendáře Reforma, kterou navrhl alexandrijský učeň Sósigenos a zavedl v 1. století př.n.l. G.I.Caesar (tzv. kalendář juliánský). Základen letopočtu byla délka ročního oběhu Slunce (365 dní), délka měsíců byla 30 nebo 31 dní (únor měl 29 dní). Rok začínal v nejkratším dni a každý čtvrtý rok byl přestupný (únor měl 30 dní). Začátkem letopočtu bylo založení Říma 753 př.n.l. ("ab urbe condita"). Na základě juliánské reformy vznikl dnešní kalendář gregoriánský. Perigeum Bod na dráze Měsíce nebo umělé družice kolem Země, ve které je těleso Zemi nejblíže. Perihel Bod na dráze planety, planetky nebo komety, ve které je nejblíže Slunci. Precese zemské osy Pohyb zemské rotační osy. Zemské těleso je zploštělé, na přebytky hmot oproti kulovému tvaru působí přitažlivá síla měsíce a vytváří silovou dvojici, která mění směr zemské osy. V menší míře ji mění i Slunce. Země tedy současně s rotací a obíháním kolem Slunce vykonává další pohyb, tzv. lunisolární precesi. Zemská osa při ní opisuje kuželovou plochu kolem normály k ekliptice. Úhel mezi zemskou osou a normálou k ekliptice je 23,5°. Perioda precese zemské osy činí 25 725 roků (tzv. platónský rok). Precese má opačný smysl otáčení než zemská rotace, tzn. že rotační osa Země se stáčí k západu.